Drazí přátelé,
to, co jste si v poslední době nechali ujít, byla exkurze, která nesla název:

Kladsko, jako součást Českého království

Kdybyste náhodou nevěděli, kde Kladsko hledat, tak to zkuste na polské straně Orlických hor, tedy v tom vykousnutém výklenku severních hranic. Po roce 1741 se tam na pozvání Fridricha II. stěhuje mnoho českých kolonizátorů. Přicházejí hlavně z ekonomických a náboženských důvodů, a také utíkají před vojenskou povinností.

První den se nesl v duchu mladé Magdalény Čudové, prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic a Bohuslava Balbína. Magdaléna Čudová - Novotná (známější pod přezdívkou Babička) se vydala ještě svobodná na pouť do Vambeřic, tu se nechala oddat se svým Jiřím, který utekl v Rakousku před vojnou, ale "hned za hranicemi" ho lapili vojenští páni prušští. Do Vambeřic jsme jeli v jejich stopách a po cestě si četli z Babičky Boženy Němcové a z Knižky o Babičce Václava Černého o tom, co všechno v Kladsku zažila, než se vydala jako vdova s pěti dětmi vrátila zpátky do Olešnice, odkud pocházela. Černý sám byl velkým milovníkem a znalcem kraje, jeho otec pocházel z tzv. Českého koutku z České Čermné.

První zastávkou nám bylo město Kladsko ležící na mimořádně důležité obchodní trase z Čech do Slezska. Zajímavý je tam kostel Nanebevzetí Panny Marie z pol. 14. stol. postavený z iniciativy Arnošta z Pardubic. Možno tam shlédnouti dva jeho náhrobky, neb je tam pochovám. První z nich je značně poškozen, nejspíše Prušáky (aby jim ruce neupadly!). Za zmínku stojí pevnost, která městu dominuje, pod níž bydleli čeští vojáci a s nimi Babička s Jiřím.

Dál jsme pokračovali přes Starý Vielislav, který je typickou kladskou vesnicí, osídlenou 2. pol. 13. stol. V Kladsku je jednou z nejstarších vesnic. Stál zde prý nejstarší dřevěný kostel v Kladsku a podle legendy se zde modlil sv. Vojtěch na své pouti do Poslka. Kladská Bystřice byla poslední zastávkou.

Dalším významným průvodcem po Kladsku nám byl již zmíněný folklorista Josef Štefan Kubín, který zde zcela nečekaně objevil originální silnou ústní tradici české lidové slovesnosti, kterou se snažil zachytit a zmapovat pak ještě jeho nástupce Jaromír Jech. Ten se zde seznámil s obstarožní českou Šeherezádou, která mu převyprávěla stovky českých pohádek a příběhů a drobných vyprávění, která zaznamenal a vydal, abychom si z nich mohli číst na cestě domů, do Náchoda, kde jsme po čtyři dny nocovali.

Náchod je slvný mimo jiné tím, že se v něm narodil Josef Škvorecký. Pokud jste znalci jeho tvorby, určitě by vás nenudilo prohlédnoutsi všechna ta místa, kde se odehrávají jednotlivé scény ať už ze Zbabělců, nebo z Prima sezóny apod. S odborným výkladem PaedDr. Kupcové jsme se mohli pokochat pohledem na pivovar, jednotlivé vily, poštu, náměstí a hlavně hostinec Port Artur, který zůstal do dnešních dnů v nezměněné podobě.

Co nás ještě čekalo: Lázně Chudoba, (kde se léčil Neruda a Jirásek a také Sládek, který se tam spřátelil s Šaldou) přes Dušníky (významný festival Frzderika Chopina) do Vambeřic, kde jsme procházeli rozsáhlým poutním areálem čtouce si z pramenů, jak to dříve o poutích chodilo.
Také jsme vylezli na skalní masiv Hejšovnu, přirozenou hranici českého království, ze které je velkolepá vyhlídka. Sám velký Goethe sem vystoupel, a z českých hlavně Jirásek, Němcová nebo K. Čapek to zde měli ve veliké oblibě. My jsme se koulovali.

Z velkého množství navštívených míst bych ráda zmínila ciseterciácký klášter v Henrikově pro jeho nádhernou výzdobu (chrámové lavice pro 50 mnichů z r. 1567, ozdobné poč. stol. řezbami Tomáše Weissflda jsou pod patronátem UNESCA). Zmínila bych i město Vartu, při němž leží hora Kalvárie se třemi poutními cestami: německou, polskou a českou, která je nejstrmější a zanl ji již Balbín, který těmto místům věnoval několik svých latinských spisů. Váže se sem i legenda o Sibyle z Babičky. Projížděli jsme Minsterbergem, který je spjat s málo hraným dramatem Aloise Jiráska Emigrant. Drama o vlastenectví, víře, emigraci...

Viděli jsme zaniklé nebo zanikající vesnice, středověká města, nádhernou jarní přírodu propojenou s českou literární tradicí, s odborným výkladem z historie, architektury, umění a literatury spojený s přímou četbou českých a polských spisovatelů. Myslím, že můžete litovat, že jste nejeli také.

Adéla Novotná